Shii take
Lentinus edodes

V našich podmínkách lze Shii take pěstovat na dřevě dubu, buku a habru. Kmeny těchto stromů poražených v době vegetačního klidu se nechají 2 měsíce ležet na místě. Za tuto dobu dřevo ztratí obrané vlastnosti proti houbě, protože na čerstvě poraženém dřevě podhoubí neroste. Optimální průměr kmenů nebo větví k pěstování je 12-15 cm a jejich délka 100-120 cm. Tyto klády upravíme podobně jako u Hlívy při pěstování na dřevě. V závislosti na podmínkách, druhu použitého dřeva, trvá prorůstání 6-18 měsíců. Pokud chceme proces prorůstání podhoubí urychlit, obalíme zaočkované kmeny fólií, čímž udržujeme ve dřevě jeho přirozenou vlhkost, nebo umístíme klatý do PE pytlů z trochou vody vždy do prostor z teplotou 20-25 °C. U Shii take pozorujeme v období prorůstání 3 cykly, kdy v prvním prorůstá bílé podhoubí do dřeva. V druhém začíná na povrchu tvořit malé nádorky, které se ve třetím období potáhnou hnědým povlakem. To je ta nejlepší doba, kdy můžeme navodit fruktifikaci (nasazení zárodků houby). Aby kmeny začaly plodit, je třeba změnit vnější podmínky. Nejlépe se přechod k fruktifikaci navodí tak, že se kmeny namočí do studené vody. V letních měsících na jeden den do vody 15-18 °C teplé, v zimě na dva až tři dny do vody 10-15 °C teplé. Poté se umístí do šikmé polohy na místo, kde jsme schopni udržovat optimální teplotu 15-20 °C a pravidelným rosením zabezpečit dostatečnou vlhkost (80-90 %). Kmeny začnou plodit za několik dní a plodnice dosahují zralosti během dalších 4-15 dnů. Takto prorostlé kmeny plodí 3-6 let, ve sklenících a fóliovnicích několikrát za rok. Vždy po sklizni je třeba nechat kulturu odpočinout asi 40 dnů. K další fruktifikaci se přinutí opětovným namočením do studené vody.

1) Pěstování na dřevě
Do kmenů nebo větví o průměru 10-30 cm a délce 30-40cm navrtáme rovnoměrně otvory (po celé délce a obvodu), měly by být 4-5 cm hluboké o průměru 8-10 mm. Na l špalek stačí 8 kolíčků. Do takto připravených otvorů ve Špalku zatlačíme nebo zatlučeme očkovací kolíčky kolonizované podhoubím Hlívy. Ty je potom dobré utěsnit voskem nebo parafinem. Zamezíme tím případnému vysychání mycelia a také možné kontaminaci. Potom můžeme zaočkované kmeny umístit na zastíněná místa v zahradách, parcích apod. Optimální doba pro vysazení jsou jarní a letní měsíce. Rychlost kolonizace závisí na počasí. Zejména při pozdějším vysazení dojde k nedostatečnému prorostení a vlivem poklesu teplot dojde ke zpomalení růstu podhoubí. Ten je opět obnoven v příštím roce kdy teploty stoupnou. Abychom zabezpečili dostatečnou vlhkost dřeva po celé období, můžeme kmeny z 1/3 zakopat do země a pravidelně zalévat. Po dostatečném prorostení kmenu podhoubím(zřetelně viditelné zběláni v řezu) dojde v důsledku poklesu teplot k nasazení zárodků (fruktifikaci) a následně růstu plodnic Hlívy. Tento cyklus se opakuje podle použitého dřeva několik let až do úplného rozpadu dřevní hmoty. Zaočkované kmeny můžeme také umístit do PE pytlů, kde zabezpečíme vlhkost dodáním malého množství vody. Ty potom umístíme v místech se stálou teplotou. Takto můžeme připravit prorostlé kmeny i v zimním období doma a plodnost vyvoláme vždy když prorostlý kmen z pytlů vyjmeme a umístíme do prostor s teplotou pod 18°C. Tak můžeme regulovat sklizeň po celý rok. délka prorůstání je závislá na použitém dřevu. U měkkých dřev dochází k prorostení za 3-4 měsíce. Cyklus plodnosti je 3 roky. U tvrdých dřev probíhá kolonizace 4-5 měsíců, ale plodnost může být i 5 let.

2) Pěstování na pařezech a jejich likvidace
Podobným způsobem můžeme naočkovat i pařezy stromů, které nám Hlíva pomůže rozložit a tím i zlikvidovat. Po naočkování pařezů tyto zakryjeme papírovou lepenkou, na kterou položíme plastickou folii a navršíme zeminu. Po několika měsících, když mycelium houby postupně proroste celým pařezem i kořeny odstraníme kryt z pařezů a ty nejen plodí, ale v průběhu několika let se i rozloží. Vzniklá hmota je vhodná ke kompostování.

3) Pěstování na slámě
Substrátem je nejlépe krátce řezaná pšeničná, ječná nebo žitná sláma, která byla skladována v suchu. Nevyhovuje sláma černá, plesnivá, shnilá nebo zcela čerstvá. Touto slámou naplníme 40-60 litrový pytel. Použijeme raději silnější materiál, který lépe snese teplotu vřelé vody. Slámu potom v pytlích přelijeme vřelou vodou tak, aby byla i horní vrstva potopena. Pytel poté zavážeme a necháme několik hodin v klidu. Po vychladnutí odřežeme u pytle dolní rohy a necháme vodu zvolna vytéci. Následující den pytel rozvážeme a po obvodu popřípadě i vně materiálů umístíme očkovací kolíčky. Při manipulaci dbáme na čistotu rukou a nářadí. Zamezíme tím následné kontaminaci substrátu jinou plísni. Pytel poté zavážeme a uložíme na místo s teplotou 20-25 °C. Po 3-4 týdnech je obsah pytle celý bílý. V tomto čase uděláme rovnoměrně po obvodu pytle několik otvorů (pytel opatrně prořízneme) a umístíme je na chladné světlé místo. Po 2-4 týdnech začnou ze zářezů vyrůstat plodnice. Růstové vlny se objevují podle teploty v odstupu 14-21 dnů. Pytel plodí do té doby než jeho obsah nezměkne a nezačne se rozkládat.